Praktické rady

Za horečku považujeme tělesnou teplotu vyšší než 38°C naměřenou v podpaží nebo vyšší než 38,5 °C naměřenou v konečníku. Jedná se o fyziologickou obrannou reakci organismu, která je potřebná ke zvládnutí infekčního onemocnění. Horečkou snižujeme pouze v případě, pokud naměřená hodnota přesahuje 38 - 38,5°C.

Péče o dítě s horečkou
Dítě s horečkou musí mít klid na lůžku. Důležitý je zvýšený příjem vlažných nebo studených tekutin (čaj, ovocné šťávy, v předškolním a školním věku minerálky). Pokud dítě zvrací, podáváme studený čaj, minerálky nebo rehydratační roztok po lžičkách. Do jídla děti nenutíme, volíme lehce stravitelná jídla. Dítě s horečkou vyžaduje trvalý dohled dospělé osoby.

Léčba horečky
Ke snížení horečky využíváme fyzikálních principů nebo podáváme léky.

Zábal, omývání houbou, sprchování, přikládání ledu na třísla

Zábaly se používají jen při dobré snášenlivosti. Voda k zábalům by měla být vlažná (ne studená!!!), zhruba okolo 25 st.C. Namočený ručník nebo prostěradlo je třeba vyždímat a přiložit na hrudník a bříško nebo dítě zabalit, ale končetiny nechat volné, dítě již dále nepřikrývat. Zábal ponecháme na 10 - 15 minut, pak zábal odstraníme. Pokud horečka trvá, můžeme zábal opakovat, a to přibližně 3x za 2 hodiny. Někdy tradovaný zábal jen rukou a nohou při horečce není efektivní na snížení teploty.

Omývání houbou je další postup doporučovaný nejčastěji u malých kojenců. Vaničku napustíme vlažnou vodu o teplotě asi 29 - 32 °C, dítě do ní posadíme a za pomocí houby omýváme trup a končetiny po dobu 10 - 30 minut, délka závisí především na komfortu dítěte (důvodem ukončení je vyvolání svalového třesu či velkého stresu dítěte). Odpařováním vody z kožního povrchu dojde k ochlazování a poklesu teploty.

Sprchování - dítě sprchujeme vlažnou vodou kolem 30 °C po dobu asi 2 minut.

Přikládání ledových kostek/gelu na třísla - přikládáme 2-3 kostek ledu v igelitovém sáčku (lépe gelové obklady) zabalených do tenké látky na třísla (+ event. oblast klíčku). Ponecháme cca 10 minut a postup event. opakujeme.

Zábaly, omývání/sprchování neprovádíme či neopakujeme, pokud má dítě mramorovanou kůži nebo studené končetiny.

Farmakoterapie
Léky na snížení horečky patří mezi základní vybavení lékárničky každé domácnosti s dítětem, abychom v případě horečky lék bez prodlení podali. Pro kojence, batolata a předškoláky užíváme sirup. K aplikaci sirupu je nejvýhodnější natahovací odměrka (součástí většiny léků) nebo stříkačka umožňující podat přesnou dávku léku. U kojenců a batolat používáme často čípky. Čípkovou formu léku volíme především u dětí se zvracením. Po zavedení čípku do konečníku přidržíme půlky zadečku u sebe po dobu 1-2 minut. U starších dětí vystačíme s tabletami.

1) Paracetamol (firemní názvy – PARALEN, PANADOL BABY)

Paracetamol podáváme v dávce 10 - 15 mg/kg 4x denně, čili každých 6 hodin, čili maximální celková denní dávka se pohybuje v rozmezí 40 – 60 mg/kg/den. Paracetamol je možné aplikovat v jakémkoli věku. Platí pravidlo, že 5 ml sirupu obsahuje 120 mg paracetamolu. Čípky obsahují 100 mg nebo 125 mg paracetamolu.

Nejčastěji dostupné produkty v lékárně a množství účinné látky v nich obsažené:

Paralen čípky 100 mg (vhodné pro děti od 7 kg, pro děti s menší hmotností dáváme ½ tohoto čípku )

Panadol baby čípky 125 mg (celý čípek je vhodný pro děti od 8 kg)

Panadol Junior čípky 250 mg (celý čípek je vhodný pro děti od 17 kg)

Panadol pro děti sirup - 5 ml sirupu obsahuje 120 mg paracetamolu, tj. 1ml sirupu obsahuje 24 mg paracetamolu. (dávkování viz tabulka)

Paralen tablety 500 mg (celou 1 tabletu 500 mg může již dítě s hmotností 35 kg a více)

2) Ibuprofen (firemní názvy – IBUPROFEN, BRUFEN, IBALGIN, NUROFEN)

Dalším lékem je ibuprofen. Dávka ibuprofenu je 5 - 10 mg/kg.Tuto dávku aplikujeme 3 - 4x denně. Ibuprofen podáváme tedy po 6 - 8 hodinách. Maximální denní dávka nepřesahuje 40 mg/kg/den. Ibuprofen můžeme podat dětem od 2 měsíců věku nebo od hmotnosti 7 kg.

Platí pravidlo, že 5 ml sirupu obsahuje obvykle 100mg ibuprofenu. Čípky pak 60 mg nebo 125 mg ibuprofenu.

Nejčastěji dostupné produkty v lékárně a množství účinné látky v nich obsažené:

Sirup 2%: Ibalgin sirup, Nurofen sirup, Ibuberl sirup, Brufen sirup: 100 mg ibuprofenu v 5 ml sirupu, tj. 1 ml sirupu obsahuje 20 mg ibuprofenu.

Sirup 4%:Nurofen sirup je na trhu také ve vyšší, 4% koncentraci pro školní děti: v 5 ml sirupu je pak obsaženo 200 mg ibuprofenu, tj. 1 ml obsahuje 40 mg ibuprofenu.

Nurofen pro děti čípky 60 mg

Nurofen pro děti čípky 125 mg

Nurofen pro děti Active – tablety 100 mg – samorozpustné tablety bez potřeby zapití vodou (vhodné cca od 5 let, pokud dítě netoleruje sirup)

Tablety 200 mg: Ibalgin, Nurofen (pro děti s hmotností od cca 25 kg, pokud dokáží spolknout tabletu)

Tablety 400 mg: Ibalgin, Brufen, Ibuprofen (celou tabletu mohou děti s hmotností nad 40 kg)

Praktický postup

Při dobré hydrataci dítěte aplikujeme optimální dávku léku (paracetamol nebo ibuprofen). Pokud zvýšená teplota přetrvává, je možné po 1 hodině podat jiný druh léku. Při návratu horečky dříve než za 6 hodin je možné střídat oba léky. Maximální léčba horečky pomocí léků je tedy podávání paracetamolu a ibuprofenu v dávce při horní hranici v 6 hodinových intervalech - střídáme oba léky po 3 hodinách). Při dobré snášenlivosti a spolupráci dítěte kombinujeme s tepelnými zábaly, omýváním houbou či sprchou. Pokud nejsou přítomny známky závažného onemocnění (viz níže), teplota do 2-3 dnů odezní. Při nejistotě o stavu dítěte doporučujeme vždy lékařské vyšetření.

Při návštěvě ordinace je výhodné přinést vzorek moče (ve zkumavce nebo ve skleničce vymyté horkou vodu). Toto vyšetření je důležité zejména u dětí s potížemi při močení a u dětí, u kterých není zvýšená teplota provázena zjevným respiračním infektem (rýma, kašel).

V žádném případě dětem nikdy nepodáváme kyselinu acetylsalicylovou (ACYLPYRIN, ASPIRIN, ANOPYRIN) !

Kdy je horečka závažným příznakem?

• u kojenců v prvním půlroce života,

• při tělesné teplotě 40°C v konečníku,

• při změně chování dítěte (dítě je zmatené, nereaguje na oslovení, je špatně probuditelné),

• při změně prokrvení končetin (promodrání a chlad končetin),

• výskyt vyrážky a krvácení na kůži,

• při dušnosti, poruše polykání a zvýšeném slinění,

• při silných bolestech hlavy,

• při výrazných bolestech břicha, opakovaném zvracení a průjmu,

• při častém a bolestivém močení.

Akutní kašel je normální obranný reflex sloužící k odstranění cizích částic a sekretů z dýchacích cest. Akutní kašel představuje obtíže trvající méně než 3 týdny. Nejčastější příčinou je akutní infekce horních a dolních dýchacích cest, která je ve většině případů virového původu a léčba je pouze symptomatická, tzn. že pouze zmírňujeme příznaky po dobu přirozeného průbehu onemocnění. Používáme léky tlumící suchý, dráždivý kašel (antitusika) a léky odstraňující hlen z dýchacích cest při vlhkém, produktivním kašli (expektorancia a mukolytika). Od těchto léků nelze očekávat vymizení, maximálně můžeme dosáhnout zmírnění kašle. V úvodu onemocněním užíváme nejdříve antitusika. Po 3-4 dnech dojde přirozeně k přechodu do vlhkéko kašle (i bez jakékoli léčby) a můžeme pak podávat léky na produktivní kašel. Obě skupiny léků na kašel jsou volně prodejné v lékárně. Jedinou výjimkou je lék Erdomed, který si pacient hradí sám, ale je nezbytný předpis na recept.

1) Léky tlumící kašel (antitusika) dělíme na centrální a periferní.

Periferní antitusika:
- léčivá látka butamirát - firemní název:

1. Stoptussin (kapky, sirup, tabletky)
2. Sinecod (kapky, sirup, tabletky)
3. Tussin (kapky)

- léčivá látka dropropizin - firemní název: Ditustat (kapky)

- léčivá látka levodropropizin - firemní název: Levopront (kapky, sirup)

Centrální antitusika:
- léčivá látka kodein - firemní název: 

1. Codein (tabletky)
2. Korylan (tabletky)
3. Pleumolysin (kapky)
4. Panadol ultra (tabletky, šumivé tabletky)
5. Talvosilen (tabletky, kapsle)
6. Ultracod (tabletky)

- léčivá látka dextrometorfan - firemní název:

1. Robitussin (sirup)
2. Humex (sirup)
3. Stopex (tabletky)
4. Paralen plus (tabletky)
5. Paralen grip (tabletky)
6. Coldrex noční léčba (sirup)
7. Tussidrill (sirup)
8. Meddex vicks (sirup)

Kašel antitusiky tlumíme jen v případě, kdy je protrahovaný a vyčerpávající, čímž výrazně narušuje kvalitu života nemocného dítěte (a mnohdy i rodiny). U léků této skupiny však existuje riziko toxicity (ospalost, zvracení). U dětí je riziko toxicity vyšší, neboť u většiny přípravků je dávkování odvozeno ze studií od dospělých. Mezi 2-5 lety věku se obvykle podává ¼ dávka, u dětí mezi 6-11 lety ½ dávka z dávky pro dospělého člověka. Je nezbytné se řídit příbalovými letáky a volit správnou dávku a věkovou hranici jednotlivých léků. Pokud se už rozhodneme pro léčbu antitusiky, volíme častěji léčiva ze skupiny periferních antitusik spojené s méně závažnou toxicitou (butamirát, dropropizin, levodropropizin). Patrně nejlépe tolerované antitusikum je levodropropizin (LEVOPRONT).

B) Léčiva odstraňující hlen z dýchacích cest (tzv. expektorancia, mukolytika) používáme při vlhkém, produktivním kašli. Jejich přehled ukazuje TAB 3 a 4. Bohužel ani u této skupiny nelze ve většině případů jejich efekt doložit či vyvrátit. Používání u dětí s astma bronchiale musí být uvážlivé pro riziko zhoršení obstrukce dýchacích cest. Při akutní dušnosti je podání léků této skupiny dokonce kontraindikováno. Také se nedoporučuje podávání u dětí s omezeným kašlacím reflexem.

Poznámka pro praxi:

Při běžném nachlazení (rýma) není léčba kašle výše uvedenými léky obvykle indikována. Podávání těchto léků neovlivní průběh choroby. Doporučuje se zvýšený příjem tekutin, antipyretika/analgetika při zvýšené teplotě/bolesti v krku, zvýšená poloha u kojenců či zvlhčený vzduch. Zásadní je užívání nosních isotonických či hypertonických kapek ("mořská voda") s následným nenásilným vysmrkáním u větších dětí či odsátím sekretu u malých dětí. Pak do takto "připraveného" nosu podáváme tzv. nosní dekongescia (Nasivin, Olynth apod...). Někdy u malých dětí využíváme mírného antitusického a zklidňujícího efektu starších antihistaminik 1.generace (Fenistil kapky).

Použití léků na kašel, především antitusik, je potřeba vždy pečlivě zvážit, především u malých dětí do 2 let věku. Některé autority dokonce používání antitusik pro vedlější nežádoucí účinky u dětí až do věku 6 let nedoporučují. Kombinace současného podání antitusik a mukolytik/expektorancií není vhodná. Když už kombinaci použijeme, expektorancia/mukolytika podáváme v ranních a odpoledních hodinách (poslední dávku volíme okolo 17 hod), antitusika pak na noc.

Při kašli je výhodné užití medu (teplý nápoj s medem a citrónem, med na lžičku....), který má vzhledem k sladké chuti zklidňující efekt především na dráždivý kašel. Efekt je mnohdy srovnatelný s výše uvedenými, leckdy drahými sirupy. Pozor ! U kojenců se med nepodává pro riziko botulismu a s medem také opatrně u alergiků.

Existuje poměrně velká skupina tzv. fytofarmak, což jsou rostlinné přípravky obsahující extrakty různých rostlin (břečťan, jitrocel, tymián, sléz, mateřídouška a jiné). Příprvaky jsou bezpečné i u nejmladších dětí, dobře tolerované, většinou působí na oba typy kašle (zklidní dráždivý kašel a zároveň ředí hleny a usnadňují odkašlání). Mezi tyto přípravky patří např: Prospan, Hedelix, Helixír (výtažek z břečťanu), Mucoplant (jitrocelový sirup), při zánětu průdušek Bronchipret(od 1 roku, obsahuje tymián a břečťan), při kašli, nachlazení či zánětu průdušek Kaloba (od 1 roku, výtažek z kořene rostliny Pelargonium sidoides), u rýmy k uvolnění vedlejších nosních dutin Sinupret (od 1 roku) či Nasivin sinus (od 3 let).

Laryngitida (zánět hrtanu) - štěkavý kašel

Speciální situací u dětí je štěkavý kašel při zánětu hrtanu (laryngitidě). Jedná se vždy o závažný, život ohrožující stav přicházející obvykle ve večerních či nočních hodinách, který může ohrozit dítě dušením. První pomocí je vystavit dítě studenému vzduchu (otevřít okno, vyjít s dítětem na balkón nebo na ulici, při teplejším počasí je možné využít chladný vzduch z otevřené chladničky...), zajistit vlhké prostředí (vlhký stan) a podat kortikoidy. V současné době se v této indikaci upřednostňuje kortikoid dexamethazon, který však není běžně dostupný ve vyhovující lékové formě. Proto není chybou jako náhradního řešení použít čípky s obsahem prednisonu (komerčně vyráběné Rectodelt čípky už dostupné nejsou, ale čípky lze připravit magistraliter v lékarně - na předpis). Obsah kortikoidů v čípku Rectodelt je neúměrně vysoký (100 mg prednisonu), proto stačí obyvkle podání ½ čípku. Platí zásada, že v případě dušnosti či nejistotě o stavu dítěte vždy kontaktujeme lékařskou pohotovost, event. voláme rychlou záchrannou službu 155 !

Akutní průjmová onemocnění patří mezi nejčastější choroby dětského věku. Po respiračních nemocech jsou druhým nejčastějším důvodem návštěvy lékaře.

Většina akutních průjmů je samolimitujících a odezní sama od sebe. Pokud je průběh mírný, doporučuje se bez ohledu na věk pokračovat v dosavadní stravě. Můžeme volit stravu užívanou u dětí v rámci realimentace – viz níže. Ztráty tekutin stolicí kryjeme zvýšenou dodávkou tekutin, nejlépe formou orálního rehydratačního roztoku - ORS (10ml/kg/každá průjmovitá stolice).

Průjem u dětí však může být příčinou dehydratace především u dětí kojeneckého a batolecího věku. Vznik dehydratace je možno očekávat při více než 8 stolicích denně a/nebo opakovaném zvracení. Náchylnost k dehydrataci u kojenců a batolat vyplývá z důvodů vyšší bazální potřeby tekutin/kg hmotnosti, relativně většího tělesného povrchu a větším sklonem k zvracení. Děti tohoto věku jsou navíc závislé na dalších osobách o ně pečujících.

Stupeň dehydratace se hodnotí podle procenta úbytku tělesné hmotnosti a dalších příznaků na lehkou, střední a těžkou. Hmotnost dětí je obvykle dobře známa díky častým preventivním prohlídkám.

Stanovení stupně dehydratace
- do 5% úbytku tělesné hmostnosti - lehký
- do 5-10% úbytku tělesné hmostnosti - střední
- nad 10% úbytku tělesné hmostnosti - těžký

Existuje klinické hodnocení stavu hydratace. Z praktického hlediska si všímáme kromě úbytku na váze změn chování (neklid nebo naopak nápadný klid dítěte), teploty končetin (chladné ruce a nohy), suchostí sliznic (hodnotíme na sliznici jazyku), očí (jsou jakoby propadlé, podkruhované) či chyběním slz při pláči. Důležitým příznakem je skutečnost, že dítě močí méně než obvykle. U kojenců a mladších batolat může být přítomna vkleslá velká fontanela. Současná přítomnost horečky a/nebo zvracení zvyšuje riziko dehydratace.

Léčba průjmu
Léčba průjmu je založena na správné a včasné rehydrataci a následné rychlé realimentaci.

REHYDRATACE

Je podáván orální rehydratační roztok (ORS) chlazený na 4 - 8°C po lžičkách (z ledničky), pomalu po 5 - 10 minutách 5 - 10 ml roztoku (čajová lžička cca 5ml, polévková lžíce cca 15ml). Nedoporučujeme roztoky ochucovat šťávami nebo džusy. První fází je zvládnutí rehydratace a pak následně udržení správné hydratace. Rehydratace musí být rychlá a musí být vyřešena v průběhu 4 hodin. Množství orálního rehydratačního roztoku odhadujeme dle stupně dehydratace.

stupeˇn dehydratace            zvládnutí rehydratace ml roztoku/kg/4 hodiny
            do 5                                                         30-50
            5-10                                                          60-80

Ambulantně se daří zvládnout lehké a někdy střední stupně dehydratace. Těžký stupeň dehydratace vyžaduje vždy hospitalizaci. Pokud je hydratace upravena, je možno zahájit včasnou realimentaci. Jestliže však známky dehydratace trvají i po 4 hodinách, je nezbytné v dalších 6-12 hodinách dále podávat rehydratační roztok a dítě opět zkontrolovat. V případě, že se rehydratace ambulantně nezdaří, je doporučena hospitalizace dítěte.

Je důležité poznamenat, že vždy hradíme pokračující vodnaté stolice v dávce 10ml/kg/stolici.

Orální rehydratační roztoky:
ENHYDROL - vhodný od narození, ochucení babán
VODNÍČEK BABY - vhodný od narození, neochucen
KULÍŠEK -  vhodný od narození, ochucen
VODNÍČEK - vhodný od 3let, ochucení jahoda 

Nevhodné roztoky k rehydrataci

Naprosto nevhodné (někdy mylně tradované) nápoje k rehydrataci jsou Coca-Cola, Pepsi-Cola apod., a džusy.

Také čaj a běžné minerálky nejsou pro svoje složení ideální náhradou. Obvykle s nimi "uspějeme" jen u lehkých průběhů onemocnění, kdy rehydratace ani není nezbytná a jen udržujeme správnou hydrataci. Nicméně někdy děti orální rehydratační roztoky (ORS) odmítají. Pak je čaj jediný prostředek k úpravě rehydratace. Nejlépe používáme černý čaj, vychlazený z ledničky, oslazený (lépe glukopurem než klasickým cukrem), opět podávaný po malých dávkách (po lžičkách), ale často - každých 5-10 minut. Nevýhodou je, že čaj neobsahuje potřebné minerály obsažené v ORS. Pokud ale dítě odmítá pít výše zmiňované ORS a toleruje sladký černý čaj, je možné zajistit rehydrataci právě čajem a ORS přidávat navíc, aspoň jako doplněk k čaji.

V případě nouze je možné "rehydratační" roztok připravit ze šťávy pomeranče, citrónu či grapefruitu, ½ lžičky soli, 4 lžiček cukru – vše se rozpustí v litru hygienicky zabezpečené a převařené vody.

REALIMENTACE

Po úvodní rehydrataci pokračujeme v krytí fyziologické potřeby tekutin. Fyziologická potřeba tekutin je pro kojence 120-150 ml/kg/den, pro batolata pak 100-120 ml/kg/den, s věkem dále klesá. V praxi je tato bazální potřeba kryta obvyklými dávkami kojenecké stravy (mateřské mléko, mléčné přípravky kojenecké výživy), kterou dítě přijímá bez omezení a jen v případě pokračujícího průjmu a zvracení je zvýšená potřeba tekutin doplněna podáváním rehydratačního roztoku (10ml/kg/stolici).

Principy realimentace jsou založeny na nepřerušovaném kojení u kojených dětí a časném zavedení stravy u uměle živených kojenců a starších dětí. U kojených dětí je použito mateřské mléko, kdy se kojení nepřerušuje ani v případě dehydratace dítěte a podávání rehydratačních roztoků. U dětí uměle živených se realimentace provádí stejnými náhradními mléčnými výrobky, jaké byly používány ve výživě před začátkem akutního průjmu. Mléčné preparáty jsou podávány v plné koncentraci, někdy je výhodné ředění v 5 % rýžovém odvaru (možno připravit z bezmléčné rýžové kaše). Nízkolaktózová mléka (např. Nutrilon low lactose) používáme jen přechodně (2-5 dnů) obzvláště u mladších kojenců, např. po závažném průběhu rotavirového střevního zánětu.

U batolat a starších dětí doporučujeme mixovanou stravu (rýže, brambory, kukuřice, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo). Mléčné výrobky a tuky podáváme dle tolerance, striktní bezmléčná či nízkotučná strava není obvykle nezbytná.

Rehydratace a realimentace 

• u kojených dětí je vhodné v rozmezí 0-4hod. - mateřské mléko (event. ORS) + ORS 10ml/kg/každou stolic

• u kojených dětí je vhodné v rozmezí více než 4hod. - mateřské mléko + ORS 10ml/kg/každou stolici
• u nekojených dětí do 1 roku je vhodné v rozmezí 0-4hod. -  ORS 30-80 ml/kg dle stupně dehydratace
• u nekojených dětí do 1 roku je vhodné v rozmezí více než 4hod. - původní mléko + ORS 10ml/kg/každou stolici
• u starších dětí je vhodné v rozmezí 0-4hod. - ORS 30-80 ml/kg dle stupně dehydratace
• u starších dětí je vhodné v rozmezí více než 4hod. - mixované brambory, rýže, kukuřice, mrkvové, banánové, jablečné pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo + ORS 10ml/kg

Medikamentózní terapie

1) Je popisován pozitivní efekt probiotik obsahující kmeny Lactobacillusrhamnosus GG nebo Saccharomycesboulardii. Jsou obsaženy např. v: BIOPRON FORTE (kapsle od 6 měsíců věku), BIOPRON PROBIOTICKÉ KAPKY (od narození), LAKTOBACÍLKY baby SWISS (kapsle pro děti od narození), LAKTOBACÍLKY SWISS (cucací pastilky od 3 let), BIFOLAC (od 3 let), ENTEROL (od narození - tobolky, sáčky).

2) Vítaným doplňkem v léčbu akutních průjmů je u dětí starších 3 měsíců lék HIDRASEC, u dětí nad 13 kg pak HIDRASEC 30mg. Jedná se o nový lék, který působí přímo na mechanismus akutního průjmu - obnovuje rovnováhu vody a minerálů, působí výlučně ve střevě, má rychlý nástup účinku. Je vázaný na lékařský předpis !

3) Adsorbenty - snižují objem stolice a zkracují dobu trvání průjmu. Nevstřebávají se do těla a jsou účinné i u průjmů neinfekčních. Vysoké dávky mohou způsobit zácpu. Př. SMECTA - z přírodně čistého jílu, nevstřebává se, vylučuje se stolicí, vhodná pro děti již od narození.

4) Další - TASECTAN (sáčky 250 mg pro kojence a děti, tobolky 500 mg pro dospělé a větší děti) - obsahuje komplex želatiny a taninu, tvoří ochranný film na střevní sliznici a normalizuje její funkci. Snižuje četnost a dobu trvání průjmu.

Antibiotika a chemoterapeutika se běžně nedoporučují, používají se výjimečně.

Všechny uvedené léky či potravinové doplňky nejsou hrazeny z veřejného pojištění, lze je tedy koupit volně v lékárně. Jedinou výjimkou je preparát HIDRASEC, který je nezbytné napsat na recept, ačkoliv i tak rodiče hradí plnou cenu léku.

Kdy kontaktovat lékaře:

• pokud jsou přítomny známky dehydratace (dítě nemočí déle jak 8 hodin, má suchá ústa, chybí slzy..)

• pokud průjmovitá stolice obsahuje příměs krve

• pokud je počet stolic vysoký (u kojence již při více než 3 průjmovitých stolic za den)

• pokud je stolice vodnatá a dítě navíc zvrací nebo má horečku

• pokud je chování dítěte nezvyklé

• pokud má dítě mírný průjem déle než 2 týdny

Na závěr:

• průjem je většinou nakažlivý - po přebalení dítěte je nutné si vždy umýt ruce

• průjem dráždí kůži v okolí konečníku a velmi snadno vzniká opruzení - proto je nutné kůži okolo konečníku při každém znečištění stolicí omýt, nejlépe pod tekoucí vodou, kůži nechat uschnout nejlépe na vzduchu a poté potřít vrstvou ochranného krému. Plenku vyměnit hned, jakmile se dítě vyprázdní. 

Jedná se o akutní virové onemocnění horních dýchacích cest. K nachlazení dochází hlavně ve studených a deštivých obdobích, jelikož dochází k většímu shlukování v uzavřených prostorech. Uvádí se, že děti do 15 let mohou mít až 6-8 atak onemocnění za 1 rok, dospělí onemocní cca 2-3x do roka. Rizikovými faktory častějšího výskytu nachlazení jsou nízký věk, návštěva kolektivního zařízení, nedodržování hygienických pravidel (používání kapesníku, hygiena rukou). Je proto logické, že nejvíce se tato onemocnění vyskytují v předškolním věku v souvislosti s návštěvou školek.

Projevem nachlazení jsou rýma, zvýšené teploty, spíše dráždivý kašel, u malých dětí neklid, u větších dětí únava, pocit ucpaného nosu, bolesti v krku a hlavy. Někdy se přidávají příznaky z postižení spojivek (sekrece z očí) či hrtanu (chrapot). Příznaky jsou nejvýraznější první 2-3 dny a vymizí obvykle do 7 dnů. Není správná úvaha, že hustší žlutozelená sekrece znamená vždy bakteriální komplikaci vyžadující antibiotickou léčbu. Také se uvádí, že kašel při jinak dobrém klinickém stavu může po prodělaném onemocnění přetrvávat až 2-3 týdny.

V současné době neexistuje kauzální léčba onemocnění. Léčba je pouze symptomatická. Snažíme se jí jen zmírnit příznaky onemocnění. Velký význam má terapie především u kojenců a batolat, protože ucpaný nos zánětem a sekretem je pro ně zdrojem dechových obtíží (nemohou dýchat dobře ústy). Většinu nemocných dětí zvládnou rodiče léčit doma pomoci léků dostupných bez lékařského předpisu, nachlazení zvláště u školních dětí nevyžaduje návštěvu lékaře.

Důsledně doporučujeme používání fyziologického roztoku ("mořská voda"). Na trhu existuje velké množství firemních preparátů. Vždy je nutné přihlížet k věku dítěte a řídit se doporučením výrobce. U dětí starších 6 měsíců můžeme s výhodou využít v úvodu onemocnění při "ucpaném" nosu tzv. hypertonických roztoků. Izotonické roztoky (fyziologický roztok) pak můžeme používat k hygieně nosní sliznice na doléčení či dlouhodobě preventivně. U starších dětí (cca od 6 let) k "dokonalé" hygieně nosní sliznice slouží proplach nosní dutiny pomocí konvičky se slanou vodou (konvička Rhino Horn). Důslednou léčbou těmito roztoky můžeme do určité míry předcházet komplikacím, jako jsou záněty středouší či záněty vedlejších dutin nosních. O hygieně nosní sliznice získáte informace také z těchto webových stránek https://www.nosni-hygiena.cz/.

Po aplikaci "mořské vody" je nezbytné šetrné vysmrkání u větších dětí a odsátí hlenů u kojenců a batolat, nejlépe odsávačkou napojenou na domácí vysavač (Baby Vac, Nosátko).

Do takto vyčištěného nosu pak aplikujeme tzv. "dekongestiva" (např. Nasivin, Olynth), která slouží k rychlému odeznění otoku sliznice a k uvolnění nosu. Podávání těchto léků je omezeno na 5-7 dnů. Při výběru léku je potřeba řídit se věkem dítěte.

Neexistují přesvědčivá data k doporučení lokálních ATB (Pamycon, Tobrex). Jak je uvedeno výše, není správná úvaha, že hustší žlutozelená sekrece znamená vždy bakteriální komplikaci. Obvykle je projevem přirozeného vývoje onemocnění.

Použití léků na kašel není podpořeno věrohodnými studiemi a jejich prospěch je sporný. Základem léčby rýmy spojené s kašlem je správná hygiena nosu, protože kašel je způsoben zatékajícím sekretem do nosohltanu. Proto použití tzv. antitusik (léky na dráždivý kašel) musíme pečlivě zvážit. Od těchto léků, především u malých dětí, se celosvětově ustupuje. Mohou mít místo na počátku onemocnění, kdy je kašel dráždivý a jeho noční ataky dítě vyčerpávají. Efekt expektorancií či mukolytik je také ryze individuální. Nedoporučuje se jejich podávání na noc. Příznivě může působit med či některé rostlinné potravinové doplňky - tzv. fytofarmaka (např. Sinupret, Nasivin Sinus). Přehled léků na kašel s věkovými limity jejich použití je k nalezení v sekci Praktické rady / akutní kašel u dětí.

Vždy dbáme na dodání potřebného množství tekutin (pitný režim), u kojenců doporučujeme zvýšenou polohu a vlhké prostředí. Zvýšenou teplotu léčíme dle obvyklých zásad – viz Praktické rady / horečka u dětí. Při bolestech v krku u dětí nad 4-5 let užíváme pastilky (např. Junior Angin, Tantum verde, Strepsils, Orofar, Isla….) a/nebo zábaly na krk. Použití antihistaminik není obvykle doporučováno, u kojenců či batolat někdy využíváme zklidňujícího účinku antihistaminik 1.generace (Fenistil kapky – celkovou denní dávku 2 kapky/kg/den rozdělíme do 3 dílčích dávek, např. podáme pouze na noc ke zklidnění).

Zcela zásadní je dodržení potřebné rekonvalescence po proběhlé infekci, což je v reálné praxi mnohdy obtížné, obzvláště u dětí předškolního věku navštěvujících kolektivní zařízení. Její nedodržení však může vést k recidivujícím či víceméně chronickým potížím. Tato skutečnost vede k hledání všeléku na řešení dosavavadních potíží, protože dítě je nemocné vlastně pořád. Samozřejmě musíme myslet i na další predsiponující faktory chronických či opakovaných potíží, jako jsou alergie, zvětšená nosní mandle, chudokrevnost, "nevyzrálý imunitní systém" či přítomnost gastroesofageálního refluxu. Děti jsou pak vyšetřovány ve spolupráci s ORL lékaři, alergology a dalšími specialisty.

Antibiotika při virovém zánětu nepomáhají ani při vysokých teplotách ani při trvání nezhoršujícího se nachlazení déle jak 5 dnů, a proto je při nekomplikovaném průběhu nepodáváme. Dnes již existuje řada přesvědčivých důkazů o tom, že antibiotika nezlepšují výsledek léčby, neurychlují uzdravení a nezabraňují komplikacím u většiny infekcí horních cest dýchacích. Jejich úloha se omezuje na přidružené bakteriální komplikace jako je zánět středouší či bakteriální zánět dutin. Důležitým pomocníkem v takových případech je stanovení hodnoty CRP, které používáme i v naší ordinaci.

Se zvracením u dětí se můžeme setkat již u novorozence, nazývané jako ublinkávání, to je však přirozené, pokud děťátko normálně̌ prospívá́. Může být způsobeno překrmování děťátka či polykáním vzduchu při kojení/krmení z lahvičky.

Nejčastější příčinou zvracení u dětí je dietní chyba či gastrointestinální infekce. Dítě může zvracet i na začátku angíny, při silném zahlenění z rýmy nebo kašle při respirační infekci.

Opakované zvracení u dětí může být příčinou dehydratace, především u dětí kojeneckého a batolecího věku. Náchylnost k dehydrataci u kojenců a batolat vyplývá z důvodů vyšší bazální potřeby tekutin/kg hmotnosti, relativně většího tělesného povrchu a větším sklonem k zvracení. Děti tohoto věku jsou navíc závislé na dalších osobách o ně pečujících.

Stupeň dehydratace se hodnotí podle procenta úbytku tělesné hmotnosti a dalších příznaků na lehkou, střední a těžkou. Hmotnost dětí je obvykle dobře známa díky častým preventivním prohlídkám.

Stanovení stupně dehydratace
- do 5% úbytku tělesné hmotnosti - lehký
- do 5-10% úbytku tělesné hmotnosti - střední
- nad 10% úbytku tělesné hmotnosti - těžký

Existuje klinické hodnocení stavu hydratace. Z praktického hlediska si všímáme kromě úbytku na váze změn chování (neklid nebo naopak nápadný klid dítěte), teploty končetin (chladné ruce a nohy), suchostí sliznic (hodnotíme na sliznici jazyku), očí (jsou jakoby propadlé, podkruhované) či chyběním slz při pláči. Důležitým příznakem je skutečnost, že dítě močí méně než obvykle. U kojenců a mladších batolat může být přítomna vkleslá velká fontanela. Současná přítomnost horečky a/nebo průjmu zvyšuje riziko dehydratace.

LÉČBA

Při zvracení nepodáváme nic k jídlu. Pouze tekutiny po lžičkách (studený čaj, ORS).
Pokud je přítomna i horečka, podáváme antipyretika (viz záložka "horečka") .
Pokud je přítomen zároven i průjem, podáváme Tasectan duo, Smecta, Hidrasec (na předpis), živočišné uhlí (viz záložka "akutní průjem").

REHYDRATACE

Je podáván orální rehydratační roztok (ORS) chlazený na 4 - 8°C po lžičkách (z ledničky), pomalu po 5 - 10 minutách 5 - 10 ml roztoku (čajová lžička cca 5ml, polévková lžíce cca 15ml). Nedoporučujeme roztoky ochucovat šťávami nebo džusy. První fází je zvládnutí rehydratace a pak následně udržení správné hydratace. Rehydratace musí být rychlá a musí být vyřešena v průběhu 4 hodin. Množství orálního rehydratačního roztoku odhadujeme dle stupně dehydratace.

stupeň dehydratace             zvládnutí rehydratace ml roztoku/kg/4 hodiny
         do 5                                                                   30-50
         5-10                                                                   60-80

Ambulantně se daří zvládnout lehké a někdy střední stupně dehydratace. Těžký stupeň dehydratace vyžaduje vždy hospitalizaci. Pokud je hydratace upravena, je možno zahájit včasnou realimentaci. Jestliže však známky dehydratace trvají i po 4 hodinách, je nezbytné v dalších 6-12 hodinách dále podávat rehydratační roztok a dítě opět zkontrolovat. V případě, že se rehydratace ambulantně nezdaří, je doporučena hospitalizace dítěte.

Orální rehydratační roztoky:
ENHYDROL - vhodný od narození, ochucení banán
VODNÍČEK BABY - vhodný od narození, neochucen
KULÍŠEK - vhodný od narození, ochucen
VODNÍČEK - vhodný od 3let, ochucení jahoda

ORS by se měl podávat chlazený po lžičkách, 5-10 ml asi po 5- 10 minutách do úst po dobu asi 4-6 hodin, takto dítě může vypít cca 30-120 ml tekutin.

Nevhodné roztoky k rehydrataci
Naprosto nevhodné (někdy mylně tradované) nápoje k rehydrataci jsou Coca-Cola, Pepsi-Cola apod., a džusy.

Také čaj a běžné minerálky nejsou pro svoje složení ideální náhradou. Obvykle s nimi "uspějeme" jen u lehkých průběhů onemocnění, kdy rehydratace ani není nezbytná a jen udržujeme správnou hydrataci. Nicméně někdy děti orální rehydratační roztoky (ORS) odmítají. Pak je čaj jediný prostředek k úpravě rehydratace. Nejlépe používáme černý čaj, vychlazený z ledničky, oslazený (lépe glukopurem než klasickým cukrem), opět podávaný po malých dávkách (po lžičkách), ale často - každých 5-10 minut. Nevýhodou je, že čaj neobsahuje potřebné minerály obsažené v ORS. Pokud ale dítě odmítá pít výše zmiňované ORS a toleruje sladký černý čaj, je možné zajistit rehydrataci právě čajem a ORS přidávat navíc, aspoň jako doplněk k čaji.

V případě nouze je možné "rehydratační" roztok připravit ze šťávy pomeranče, citrónu či grapefruitu, ½ lžičky soli, 4 lžiček cukru – vše se rozpustí v litru hygienicky zabezpečené a převařené vody.

REALIMENTACE

Po úvodní rehydrataci pokračujeme v krytí fyziologické potřeby tekutin. Fyziologická potřeba tekutin je pro kojence 120-150 ml/kg/den, pro batolata pak 100-120 ml/kg/den, s věkem dále klesá. V praxi je tato bazální potřeba kryta obvyklými dávkami kojenecké stravy (mateřské mléko, mléčné přípravky kojenecké výživy), kterou dítě přijímá bez omezení a jen v případě pokračujícího průjmu a zvracení je zvýšená potřeba tekutin doplněna podáváním rehydratačního roztoku.

Principy realimentace jsou založeny na nepřerušovaném kojení u kojených dětí a časném zavedení stravy u uměle živených kojenců a starších dětí. U kojených dětí je použito mateřské mléko, kdy se kojení nepřerušuje ani v případě dehydratace dítěte a podávání rehydratačních roztoků. U dětí uměle živených se realimentace provádí stejnými náhradními mléčnými výrobky, jaké byly používány ve výživě před začátkem akutního zvracení. Mléčné preparáty jsou podávány v plné koncentraci, někdy je výhodné ředění v 5 % rýžovém odvaru (možno připravit z bezmléčné rýžové kaše)

U batolat a starších dětí doporučujeme mixovanou stravu (rýže, brambory, kukuřice, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo). Mléčné výrobky a tuky podáváme dle tolerance, striktní bezmléčná či nízkotučná strava není obvykle nezbytná.

Kdy kontaktovat lékaře:

• Opakované zvracení, intolerance tekutin

• pokud jsou přítomny známky dehydratace (dítě nemočí déle jak 8 hodin, má suchá ústa, chybí slzy..)

• pokud zvracení obsahuje příměs krve

• zvracení obloukem u kojenců

• zvracení s náhle vzniklými, křečovité a progresivně zhoršujícími se bolestmi břicha

• zvracení doprovázeno horečkou trvající více jak 48 hod či objevení se vyrážky, petechií

• trvalá žízeň a nutkání stále pít, časté močení, poptř. rychlejší dýchání s výrazným dechovým úsilím

• zvracení po úrazech

• celkové zhoršení zdravotního stavu (apatie, rozmazané vidění, ztuhnutí šíje, bolesti hlavy či za očima, závratě)

Pokud se vydáváte k lékaři, připravte si tyto informace 

• kdy naposledy dítě zvracelo

• kolikrát dítě zvracelo

• má přidružené obtíže? ( průjem - kolikrát, horečky - jak dlouho)

• kolik toho za den vypilo a kdy naposledy

• co a kdy dítě jedlo

Při bolesti v krku provedeme Vašemu dítěti výtěr z krku, abychom zjistili, zda je virového či bakteriálního původu (nejčastěji streptokoky). Dle toho je následně zvolen druh léčby.

Výtěr z krku se provádí speciální vatovou štětičkou. Bohužel to není právě nejpříjemnější vyšetření, ale při dobré spolupráci je to otázka 2vteřin. Je pro nás velká pomoc, pokud rodič dítě na vyšetření předem připraví a dítě šikovně přidrží, protože jinak dítě před výtěrovou štětičkou všelijak uhýbá a utíká a výtěr se neprovede správně, zda-li vůbec. Z praxe víme, že nejlepší držení je tak, že si dítě posadíte na klín, jeho nohy dáte mezi své, jednou rukou přidržíte ruce a dlaní druhé ruky přidržíte dítěti hlavu za čelo. Pokud se dítě chvilku nehýbe a otevře ústa je vyšetření za pár sekund hotové.

V naší ordinaci disponujeme moderním přístrojem Streptest - rychlotest založený na detekci antigenu streptokoka A. Výsledek známe do 5minut přímo v ordinaci. Při pozitivním výsledku můžeme tedy antibiotika nasadit okamžitě (nejčastěji Penicilin na 10 dní). Případně posíláme výtěr z krku na kultivaci a citlivost do mikrobiologické laboratoře, kde čekají, co tam při kultivaci vyroste za bakterie a v jakém množství. Výsledek je následně do dvou dnů.

Bolest v krku virového původu je často doprovázena kašlem, rýmou, zvýšenou teplotou, chrapotem. V tomto případě se antibiotika nenasazují. Při léčbě je důležitý

• klidový domácí režim

• dostatek teplých tekutin (nejlépe čajů)

• na srážení horečky antipyretika (viz záložka "horečka")

• Při bolesti v krku můžete připravit Priznitzův obklad na krk. Ten se dělá tak, že na krk nejprve přiložíme látku namočenou ve studené vodě, kterou předem dobře vyždímáme. Na mokrou látku přiložíme suchou a neprodyšnou vrstvu, nejčastěji se používá igelit. Poslední vrstva je opět suchá látka, např. šála či šátek. Obklad můžete ponechat po dobu 2 – 3hod., nebo dokud je dítěti příjemný. Poté by se měl sejmout a před dalším zábalem bychom měli nechat aspoň pár hodin pauzu.

• na zmírnění bolesti můžeme použít  různé spreje do krku, cucací pastilky nebo lízátka:
  od 3let - JuniorAngin (lízátka), Vitalolly Cherry (lízátka), Golanil junior (ústní sprej)
  od 5let - Orofar (pastilky)
  od 6let - Tantumverde (pastilky, sprej, kloktadlo), Strepsils (pastilky), StrepHerbal junior (pastilky)
  od 8let - Jox (orální sprej) 

• Při bolestech v krku při polykání podávejte pokrmy, které se snadno polykají jako vlažná polévka, kašovitá strava.

• Ke kloktání můžeme využít vlažný odvar ze šalvěje - spařit 1 rovnou čajovou lžičku 1 šálkem vody, nechat 10 minut vyluhovat a scedit.

akutní tonzilitida

Je zánět mandlí. Mezi nejčastější bakterie způsobující toto onemocnění patří streptokoky. Často je trochu nepřesně označením angína.Toto onemocnění je nakažlivé a přenáší se kapénkami. Inkubační doba, tedy doba od kontaktu s nemocným po vypuknutí nemoci, je 1-3 dny. Nejčastěji postihuje školní děti. Začátek bývá prudký a provází ho rychlý nástup horečky. K horečce je typická bolest v krku, která se zhoršuje při polykání. Často tato bolest vyzařuje do uší. Dítě si také může stěžovat na bolest bříška či dokonce zvracet. Dále jsou zvětšené podčelistních uzliny, které jsou většinou i bolestivé na pohmat. Antibiotikem první volby je při léčbě klasický penicilin. Ten může dítě dostat dle hmotnosti buď ve formě tablet či sirupu. Léčba by měla trvat 10 dnů. U anginy je typické, že dítěti se po nasazení antibiotik, během 1-2 dnů uleví a jeví se úplně zdravé. Ale je důležité léčbu opravdu doužívat tak jak bylo stanoveno, aby se infekce řádně zaléčila a předešlo se komplikacím nebo vzniku rezistence na antibiotika. Při rozhodování ohledně výběru antibiotik by se vždy mělo volit to nejzákladnější antibiotikum, které na danou bakterii funguje.

spála

Je streptokoková tonzlitida, při které se objeví i vyrážka. Typická spálová vyrážka je červená, nachází se se zejména na hrudníku, v podbříšku, tříslech, podpaží a vnitřních stranách stehen. Postupně ale může pokrýt i celé tělo. Vyrážka je na pohmat drsná, a pokud ji pohladíte, mate pocit, jako když přejíždíte po husí kůži. Typické je také to, že vyrážka není kolem pusy, tam je výbled, ale tváře jsou často červené. Vyrážka většinou trvá kolem jednoho týdne a po pár dnech od začátku vyrážky se může kůže začít i olupovat.

Léčba je stejná jako jsme si popsali u streptokokové angíny a základem je tedy antibiotická léčba. Vyrážka většinou nesvědí a není třeba ji ničím mazat. Vzhledem k infekčnosti spály je nutná sedmidenní izolace nemocného, většinou pouze v domácím prostředí.

Příčiny

Nejčastěji virová infekce, méně často bakteriální nebo plísňová infekce středouší nebo zevního zvukovodu. Další důvod může být mechanické poranění cizím tělesem (špičaté nástroje, včetně tzv. ušních čistících tyčinek) nebo následkem úrazu. Někdy bolí uši u netrénovaných jedinců po potápění v hloubkách nebo skocích do vody.

Léčba

Při úrazu nebo mechanickém poškození vždy vyhledejte pomoc ORL lékaře. Při podezření na začínající zánět středouší je vhodné dítě uložit do postele, kapat do nosu nosní kapky (např. Nasivin) a uvolňovat nosní průduchy od hlenů odsáváním nebo smrkáním (jinak se přenáší přetlak přes Eustachovu trubici do ucha, které pak bolí i bez zánětu středouší). Podejte sirup nebo tablety s ibuprofenem (Nurofen) a do ucha můžete kapat od 3 let např. volně prodejný Ottic solution nebo Otipax, ev. Otobacid na předpis lékařem. Žádné kapky nebudou fungovat zejména na dole uloženém bubínku v případě, že je kápnete pouze na okraj zevního zvukovodu. Před vkápnutím je třeba u dětí jednou vaší rukou zatáhnout za horní část boltce lehce nahoru a dozadu k vlasům, (aby se zvukovod narovnal a kapky dotekly co nejníže) a druhou rukou kápnete do zvukovodu kapku. U novorozenců a malých kojenců taháte jemně za dolní část boltce spíše lehce dolů a zase druhou rukou kapete kapku. Nikdy nekapejte do ucha v případě, že z něj něco vytéká. V tomto případě vyhledejte ošetření ORL lékařem. Na bolavé ucho můžete položit chladící polštářek k úlevě od bolesti.

Prevence

Ležícím dětem pravidelně zvlhčovat nos izotonickými roztoky solí a vytíráním nosních průduchů tamponky zvlčenými solným nebo fyziologickým roztokem. Děti přiměřeně oblékat uvnitř i venku, vyhýbat se místům s vysokou koncentrací lidí, tedy například nákupní centra, nebo davové akce. Potápění a skoky do vody trénovat se zkušeným instruktorem. Ušní maz není doporučeno odstraňovat, má v zevním zvukovodu svou ochrannou funkci. Pokud jeho tvorba obtěžuje je možno smotaným buničinovým čtverečkem nebo papírovým kapesníkem do roličky jeho vytékající část odstranit krouživým pohybem tak, aby nedošlo k zatlačení zátky do dolní části zvukovodu. Při zvýšené tvorbě mazu lze použít k jeho regulaci např. Vaxol 1-2 x týdně, při ucpání zvukovodu zátkou pak je vhodné ošetření ORL lékařem a před zákrokem je vhodné opět použití Vaxolu každý den. Vaxol je možné použít i preventivně před plaváním, potápěním a skoky do vody, obzvlášť u osob, které již potíže dříve měly. Vždy po večerní hygieně nebo plavání je třeba boltec osušit tak, aby se v zevním zvukovodu nedržela voda, která v kombinaci s teplem může nakonec vést k zánětu zevního zvukovodu nebo středouší.

Kdy navštívit lékaře

• při výtoku čehokoliv z ucha – navštivte ORL lékaře
• při ucpání zvukovodu mazovou zátkou – navštivte ORL lékaře
• při závratích, nestabilitě při chůzi, hučení, pískání v uších –navštivte ORL lékaře
• při pocitu, že dítě neslyší - navštivte praktického lékaře pro děti
• při úrazu nebo nelze-li vyloučit mechanické poškození zvukovodu nebo bubínku - navštivte ORL lékaře
• při trvání potíží více než 2 dny přes aplikované obecné rady nebo při zjevně se zhoršující bolesti nebo celkového stavu dítěte - navštivte praktického lékaře pro děti

Pokud je bolest spojena s horečkami nebo celkovou schváceností dítěte, které odmítá i přijímání tekutin – navštivte praktického lékaře pro děti

Zánět spojivek (konjunktivitida) je stav, kdy je spojivka oka zanícená, oko je zarudlé, nateklé, někdy jsou i víčka slepená. Může se objevit pálení, svědění, slzení, bolest či pocit cizího tělíska v oku, někdy i světloplachost. Konjunktivitida může postihnout jen jedno oko nebo oči obě. Může se přenést i na jiného člověka. Je tedy vhodné vyhnout se kolektivu.

Zánět spojivek může mít různé příčiny:

• bakterie,

• viry,

• plísně,

• alergie,

• chemické, fyzikální nebo tepelné podráždění, popř. ultrafialové záření (např. poleptání, kouř, prach, svářecí práce)

• poranění,

Bakteriální zánět spojivek
Léčí se pomocí antibiotických kapek (Tobrex kapky 5xdenně) a antibiotické oční masti (Tobrex mast na noc). Je důležité aplikovat po dobu 7 dní, jinak by mohlo dojít k recidivě. 

Virový zánět spojivek
Se může vyskytnout v souvislost s virovou infekcí dýchacích cest, např. při chřipce. Záněty spojivek objevující se během virových infekcí se často vyléčí "samy od sebe", ale některé viry, které je způsobují, jsou vysoce nakažlivé (adenoviry, tzv. epidemická konjunktivitida, lat. keratoconjunctivitis epidemica). V těchto případech je obzvláště důležité pečlivě dodržovat základní hygienická pravidla (hygiena rukou, nepodávat ostatním ruku, nepoužívat společné ručníky apod.). Úplné vyléčení může trvat dlouho, specifická léčba neexistuje.

Zánět spojivek mohou dále způsobovat herpesviry, které vyvolávají i opar rtu. Jsou způsobené virem herpes simplex (HSV), u dětí se objevuje během primární infekce a jejími typickými příznaky jsou puchýřky na víčku, zarudlé oko a oteklá spojivka. Infekce vymizí buď sama od sebe, nebo ji lze léčit pomocí acikloviru. Infekce HSV se může vyskytnout i opakovaně. Virus je v organismu přítomen po celý život a může být aktivován různými podněty (např. UV záření, infekce apod.). Mohou tak vznikat záněty, především záněty rohovky (odborným názvem keratitida).

Fimoza neboli zúžení předkožky je stav, kdy nelze předkožku přetáhnout dozadu přes žalud penisu. Téměř každý chlapeček se narodí s přirozenou (fyziologickou) fimózou. V tomto případě jsou předkožka a žalud vzájemně "slepeny" (odborně se nazývá konglutinace). V první roce života, tedy předkožku chlapečkům nepřetahujeme. Otvor předkožky je tak úzký, že jím žalud neprojde. Je tak chráněn před nečistotami a patogeny. Koglutinace se časem uvolní a po 1. roce je možné již předkožku začít přetahovat. Je třeba tento úkon provádět pomalu, opatrně, nenásilně, nejlépe večer ve sprše. U každého chlapce je velice individuální. Po třetím roce již by měla jít předkožka dobře přetahovat. V případě obtíží je vhodné použití Pindˇa masti, která je účinná svým složením. Více na https://www.pindamast.cz 

V době nástupu do školy (ve věku 6–7 let) má fimózu stále ještě přibližně 8 % chlapců. V případě patologické fimózy je předkožka skutečně příliš těsná a někdy způsobuje značné zdravotní obtíže. V tomto případě je třeba chirurgický zákrok (předkožku buď cíleně rozšířit, nebo částečně či kompletně odstranit). Jelikož by chlapce trápily opakované záněty žaludu a předkožky, infekce močových cest nebo by mohlo dojít k parafimoze (akutní stav, kdy předkložka lze přetáhnout, ale již ji nelze vrátit zpět a škrtí tedy žalud).  

Plané neštovice (varicella) jsou vysoce infekční onemocnění. Patří k nejčastějším infekčním onemocněním ve světě.

Virus planých neštovic (varicella zoster) může způsobit primoinfekci (plané neštovice), nějčastěji postihují děti do 10 let, ale i sekundární rekurentní infekci (pásový opar), nejčastěji postihuje dospělé osoby.

Epidemie planých neštovic se vyskytuje nejčastěji z jara a na podzim.

Virus se přenáší kapénkami s přímým kontaktem s nemocným člověkem i kontaminovanými předměty.

Inkubační doba je 10 az 21 dní. Období nakažlivosti začíná 2 dny před objevením se vyrážky. Trvá obvykle 7 dní od začátku výsevu a končí pokud jsou již všechny pupínky ve stadiu stroupku.

Onemocnění se projevuje jako vyrážka doprovázená horečkou. Jeden až dva dny před výsevem vyrážky se může objevit horečka, únava, ztráta chuti k jídlu, bolest hlavy. Vyrážka se vysévá ve vlnách po dobu 2 - 6 dnů. Svědí a postupně se mění v puchýřky (vezikuly) a stroupky (krusty). Nejprve se objeví v oblasti hlavy (vlasů, víček), později na hrudníku a zádech, poté se rozšiřuje po celém těle, včetně sliznic úst, víček, genitálií.
Po prodělaném onemocnění vzniká doživotní imunita. Virus ale zůstává v těle a je-li daná osoba vystavena stresu, celkovému vyčerpání a nebo je-li v kontaktu s nakaženým, mohou se objevovat pásové opary.

Léčba
Onemocnění obvykle trvá týden a je nutná izolace doma. Léčba je symtomatická. Na horečku podáváme antipyretika s účinnou látkou paracetamol. Vyvarujeme se podání Nurofenu. Ke zmírnění svědění Fenistil kapičky. Pupínky mažeme chladícím gelem ViraSoothe (chladí a zmírňuje svědění, napomáhá přirozenému hojení, což snižuje pravděpodobnost vzniku sekundární infekce a vytvoření jizev). Následně je potřeba ještě dítě nechat 3týdny mimo školní kolektiv.
Komplikovaný průběh onemocnění vyžaduje hospitalizaci v nemocnici a stavu odpovídající léčbu. 

Komplikace
Onemocnění bývá mírnějšího rázu, avšak mohou se vyskytnout i komplikace.

Riziko nastává u:

• novorozenců neimunních matek
  
• nezralých nedonošených novorozenců
• dospělých pacientů
• imunodeficitních pacientů (léčba cytostatiky, imunosupresivy, kortikoidy, HIV infekce, imunologická léčba, kožní onemocnění, kongenitální i získané buněčné imunodeficity)
• gravidních žen.

Při onemocnění gravidních žen narůstá se stupněm těhotenství výskyt komplikací, nejzávažnější je primární varicellový zánět plic neboli pneumonie. Při onemocnění v prvních 20 týdnech těhotenství dochází častěji k potratu nebo předčasnému porodu. Pokud gravidní žena onemocní planými neštovicemi v prvních 4 měsících gravidity, může se asi u 2 % plodů vyvinout vrozený varicellový syndrom. U dítěte se projeví například vrozenými vadami oka a dalších orgánů, mikrocefalií, deformací končetin, poruchou psychomotorického vývoje atd.

U novorozenců, u jejichž matek došlo k výsevu planých neštovic v období 5 dní před porodem a až 2 dny po porodu, může mít onemocnění velmi vážný až fatální průběh (perinatální varicella).

Komplikace varicelly

• dehydratace
• bakteriální superinfekce - staphyl. aureus, strep. pyogenes
• respirační – otitida, pneumonie
• hematologické - leukopenie, trombocytopenie – hematurie, epistaxe, gastrointestinální krvácení, hemoragické puchýře, fulminantní ruptura
• neurologické – febrilní křeče, cerebelární ataxie, encefalitida, meningoencefalitida
• kloubní - artritida
• gastrointestinální – hepatitida, pankreatitida, apendicitida
• apod.

Očkování
Abychom předešli onemocnění dítěte planými neštovicemi a případným komplikacím můžeme jej nechat očkovat ( již od 9 měsíce). Pro dosažení dostatečné ochrany před onemocněním planými neštovicemi je vhodné očkování 2 dávkami vakcíny (2. dávka s minimálním odstupem 4 týdnů po 1.dávce).

Očkování má účinnost 90%, nemusí tedy očkovaného vždy ochránit před onemocněním, ale ve srovnání s neočkovanými jedinci probíhá infekce mírně s menším počtem kožních lézí. 

Chřipka představuje vysoce infekční onemocnění, které každoročně postihuje cca 10 – 15 % populace. V naší oblasti přichází každoročně v období listopad – březen. Mezi nejčastější chřipkové symptomy patří vysoká horečka, zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů a celková slabost, která nemocného vysloveně upoutá na lůžko. Až později se přidává pálení v krku a kašel. Tím se chřipka zpravidla liší od běžného nachlazení, které se projevuje daleko mírněji a ze kterého se nemocný rychle uzdraví. Onemocnění obvykle trvá 3-7 dní s následnou delší 1-2 týdenní rekonvalescencí. U malých dětí do 2-3 let může být onemocnění spojeno s nebezpečnými projevy jako je zánět hrtanu či postižení malých průdušek (bronchiolitida). U předškoláků a mladších školních dětí se více vyskytují záněty středouší či střevní potíže (bolesti břicha, zvracení, průjem).

Rizikovými pacienty jsou kromě malých dětí (6 měsíců – 5 let), také děti s následujícími chronickými stavy:

• respirační onemocnění (např. astma bronchiale, bronchopulmonální dysplazie),

• chronické onemocnění srdce, jater a ledvin,

• diabetici

• poruchy imunity (vrozené imunodeficity, léčba kortikoidy a/nebo imunosupresivy), různé neurologické či svalové poruchy vedoucí k omezené činnosti plic a dýchacích cest.

Národní vakcinologické programy každoročně doporučují očkování dětí výše uvedených rizikových skupin a všech dětí ve věku 6 měsíců až 5 let bez ohledu na jejich zdravotní stav. Jelikož předškolní a školní děti představují velmi významný zdroj infekce, zejména pro starší jedince (nad 65 let věku - prarodiče), setkáváme se v řadě evropských i amerických zemí s doporučeními proočkovanosti celé dětské populace . Očkováním všech dětí ve věku 6 měsíců až 16 let by se teoreticky mohl snížit počet klinických případů v době epidemie o více než 80 % . Odhaduje se, že očkováním alespoň 40 % dětí je možné snížit mortalitu a morbiditu seniorů až o 70 %.

Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování a přetrvává přibližně 6 měsíců až 1 rok. Rizikové skupiny by proto měly být očkovány proti chřipce každý rok. Významnou úlohu v prevenci této nemoci má i zvýšená hygiena (časté mytí rukou a dezinfekce). V období epidemie je potřeba se vyhýbat přelidněným prostorům a nedotýkat se rukou, nosu nebo úst.

Optimální je podání vakcíny od září do listopadu, tedy ještě před nástupem chřipkové epidemie. Podává se pouze 1 dávka vakcíny u všech dětí, které již byly někdy v minulosti proti chřipce očkovány a/nebo s vysokou pravděpodobností chřipku prodělaly. Dvě dávky vakcíny se podávají dětem mladším 6-9 let, které dosud nenavštěvovaly kolektivní zařízení a dosud chřipku s vysokou pravděpodobností neprodělaly. Děti do 3 let dostávají ½ dávku.

Současné vakcíny jsou velmi dobře tolerovány. Trvalou kontraindikací k podání je prakticky jen alergie na vaječnou bílkovinu. Dítěti, které toleruje vajíčka ve stravě, je možné chřipkovou vakcínu bezpečně aplikovat.

V nynější sezóně je v České republice již k dispozici tzv. tetravalentní vakcína proti chřipce, která zajišťuje oproti dosavadní trivalentní vakcíně širší ochranu a je doporučována Světovou zdravotnickou organizací i Českou vakcinologickou společností. Bližší informace o této novější vakcíně naleznete v doporučení České vakcinologické společnosti.

Aplikace očkování proti chřipce je u některých rizikových pacientů hrazena z veřejného pojištění. Dle znění zákona č. 48/1997 Sb. je (s ohledem na dětský věk) hrazeno očkování proti chřipce v těchto případech:

…u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem, …

Z veřejného pojištění je tedy možné hradit očkování proti chřipce např.:

* u dětí s diagnózou astma bronchiale, které jsou léčeny inhalačními kortikosteroidy,

* u dětí s vysokým krevním tlakem léčených léky snižujících krevní tlak,

* u dětí s onemocněním ledvin a močových cest, které užívají zajištující chemoprofylaxi.

Ostatním pacientům přispívají pojišťovny 

V naší ordinaci nabízíme nastřelení náušnic u kojenců (věk 6 měsíců a starší), batolat, starších dětí i dospělých. I neregistrovaným pacientům. 

Nastřelovací náušnice, které používáme, jsou vyrobeny ve Velké Británii z leštěné chirurgické oceli. Balení náušnic je sterilní a při jejich aplikaci nedojde k žádnému kontaktu s rukou osoby, která náušnice nastřeluje. Neobsahují nikl ani jiné zdraví škodlivé látky. Vyhovují všem normám EU.

Pokud máte o nastřelení zájem, v ordinaci vám ukážeme různé typy a barvy náušnic.

Cena za aplikaci náušnic je 600,-Kč (v ceně je jeden pár nastřelovacích náušnic).

Jak nastřelování náušnic probíhá?

Samotné nastřelení probíhá za přítomnosti rodičů. Po dezinfekci ušních lalůčků se vyměří a speciálním fixem naznačí místo, kde bude umístěna dírka. Poté, co se s rodiči shodneme o vhodnosti umístění dírek, přistoupíme k jejich nastřelení. Dítěti během nastřelení fixujeme pouze ručičky (je-li to nutné) a přidržíme hlavičku. Děti se většinou rozpláčí, že je maminka drží v nehybnosti, mnohdy pak ani neví, že se nastřelení provádí. Postupně se nastřelí jedna náušnička a poté se ihned přistoupí k nastřelení náušničky druhé.

Tyto náušničky musí být ponechány v uchu 6 - 8 týdnů. Po této době je možné je nahradit klasickými, nejlépe zlatými náušnicemi, nebo ponechat libovolně dlouhou dobu.

Po aplikaci náušniček je vhodné po dobu 7 dní místo desinfikovat 1x denně 60 % lihem. Pokud by došlo případně k hnisání, je vhodné místo zasypat Framykoinem.

Vážení rodiče,

pokud potřebujete potvrdit pro Vaše děti přihlášku školy/školky, na tábor, brigádu apod., připravte si prosím příslušný formulář, vyplňte potřebné ​​údaje a my Vám ji potvrdíme, pokud situace v ordinaci dovolí i na počkání.
U řidičského průkazu je potřeba dítě vyšetřit (kontrola zraku, barvocitu, tlaku, pulzu, kontrola lékařem).

https://prijimacky.cermat.cz/files/files/Zdravotn%C3%AD_posudek_edit.pdf

https://www.autoskolagolem.cz/soubory/posudek-o-zdravotni-zpusobilosti.pdf